Občanský parlament - Úřední deska

---

- Home office 1.6
- telefon: 728 279 284
- email: viz.podatelna
- b.účet: 5762482002 / 5500 Raiffeisen Bank
- IBAN: CZ6655000000005762482002
- SWIFT: RZBCCZPP

1. Členské státy Světové zdravotnické organizace (WHO) pokračovaly v jednáních o celosvětové dohodě o prevenci pandemií, připravenosti a reakci na pandemii s cílem předložit výsledky své práce Světovému zdravotnickému shromáždění v květnu 2024. Text CA+ WHO byl projednán ve dnech 17.–21. července na šestém zasedání Mezivládního vyjednávacího výboru (INB) s cílem navrhnout a vyjednat mezinárodní nástroj k posílení prevence pandemie, připravenosti a reakce na ni. Tento dokument připravilo předsednictvo INB po pátém zasedání INB na základě všech příspěvků poskytnutých členskými státy a byl rozeslán všem členským státům a zveřejněn na internetových stránkách WHO v květnu/červnu 2023.

Kromě toho se odpoledne 21. července a dopoledne 24. července konalo první společné plenární zasedání INB a pracovní skupiny pro změny Mezinárodního zdravotního řádu (WGIHR), které bylo veřejně přenášeno internetovým přenosem. Mezi pozvanými účastníky byly členské státy, přidružení členové, organizace regionální hospodářské integrace a další příslušné zúčastněné strany.

2. Umělá inteligence zlepšuje účinnost asistované reprodukce (je to opravdu plánované rodičovství a péče o rodinu?)

Ženy ve vyspělých zemích stále více odkládají těhotenství až na dobu, kdy je přirozené oplodnění náročnější. A přestože dnes již existují metody jako zmrazení vajíček, biologické hodiny přeřídit nelze. Kliniky asistované reprodukce se proto plní nešťastnými páry toužícími po jediném – vlastním dítěti. I s pomocí lékařů se ale úspěšnost umělého oplodnění pohybuje jen kolem 23 až 25 procent. Tento proces je navíc mimořádně nákladný. Fox News s odkazem na údaje Americké společnosti reproduktivní medicíny uvádí, že ve Spojených státech jeden pokus o umělé oplodnění stojí i více než 12 tisíc dolarů (asi 250 tisíc korun). Většina žen jich přitom podstoupí více.

Vylepšit tyto šance může právě technologie s umělou inteligencí od izraelské společnosti. „Při tradičním IVF (umělém oplodnění, pozn. red.)  je k otěhotnění potřeba v průměru tři až pět léčebných zákroků, ale při AIVF je to v průměru 1,6 léčebného zákroku,“ cituje americký portál Gilboovou.
Software EMA izraelské společnosti AIVF, která se zabývá reprodukčními technologii, byl navržen tak, aby byl pomocí umělé inteligence schopen vyhodnotit povahu embryí určených k umělému oplodnění (IVF). "IVF je jedním z nejdůležitějších lékařských objevů za posledních 50 let, ale není to dost dobré," uvedla embryoložka Daniella Gilboaová, která je spoluzakladatelkou a generální ředitelkou společnosti AIVF, pro Fox News. "Úspěšnost se ve všech věkových skupinách pohybuje kolem 23 až 25 procent, což znamená, že pouze jedno z pěti vede k otěhotnění," dodala.

Samotný program se jmenuje EMA a jeho úlohou je za pomocí pokročilého algoritmu vyhodnocovat, které embryo má nejlepší šanci se uchytit a které naopak. Podkladem k této analýze jsou mu obrovské objemy dat, které údajně vyhodnocuje lépe a rychleji než člověk. „Umělá inteligence byla vycvičena k odhalování embryonálních znaků, které souvisejí s různými výsledky, jako jsou genetické abnormality, implantace nebo pohlaví, a které nelze vidět lidským okem,“ vysvětlila Gilboová. Každé embryo následně obdrží číselné skóre. Konečné slovo, který zárodek se použije a který ne, je ovšem stále na lékaři.

3. V mainstreamu se objevují informace o hepatitidě, o kterou je v této době věnuje vyšší zájem u příležitosti Dne hepatitidy. Proti tomuto infekčnímu onemocnění chrání očkování. Zájem o něj po výrazném propadu v době covidové pandemie nyní opět roste. Vyplývá to z údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). 
V rámci "prevence" všech nemocí má WHO celý plán těchto "významných dní", které jsou zároveň propagandou pro očkování.

4. Zdravotní pojišťovny uhradí očkování proti lidskému papillomaviru nově mládeži ve věku 11 až 15 let. Nyní očkování proti HPV hradí mládeži mezi 13. a 14. rokem věku, proti meningokokům od 14 do 15 let. U něj se rozptyl rozšíří do 16 let. Rozšíření hrazeného dobrovolného očkování přináší senátní úprava zákona o ochraně veřejného zdraví. Zdravotní pojišťovny navíc nabízejí bonusové programy a speciální balíčky určené na podporu očkování, proto existuje reálná možnost významné finanční podpory v těchto preventivních opatřeních. 
Pro zajímavost přidávám dokument přehled očkování od 0 let do 25 let. 

5. Za připomenutí stojí informace stále platná, a to prodloužení platnosti Stanoviska MPSV k odborné způsobilosti pracovníků v sociálních službách o jeden rok. Do 31. března 2024 je tedy možné doložit dosažené vzdělání obdobné základnímu vzdělání podle školského zákona čestným prohlášením, nelze-li jej prokázat řádným způsobem; cizinec s udělenou dočasnou ochranou zároveň uvede důvod, pro který nelze prokázat dosažené vzdělání řádným způsobem. Čestné prohlášení v těchto případech fakticky nahrazuje doklad o základním vzdělání. Cizinci, kteří jsou již v zaměstnaneckém poměru a čestné prohlášení doložili, nemusí opětovně čestné prohlášení do konce března 2024 předkládat. Ze zprávy vyplývá, že pracovníci v sociálních službách Ukrajinské národnosti případně uchazeči o tato místa nebudou muset dokládat doklad o dosaženém vzdělání. Co je tím sledováno asi všichni tušíme.

6. Do zdravotní dokumentace pacienta by se nově bez jeho souhlasu mohli dívat i krajští úředníci, kteří řeší stížnosti na nemocnice a nemají zdravotnické vzdělání. Odborná erudice se od nich dosud vyžadovala. V novele zákona o zdravotních službách, kterou podpořila vláda, se od toho ale upouští. Zhodnotit, zda lékař postupoval, jak měl, podle návrhu ministerstva zdravotnictví dokáže i „poučený laik“. S tím Česká lékařská komora nesouhlasí a změnu kritizuje. Kdo ji naopak vítá, jsou kraje, pro které je mnohdy složité natolik kvalifikované úředníky, aby měli vystudovaný i zdravotnický obor, najít.

7. Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes zveřejnila nová vydání Modelových seznamů základních léků (EML) a Základních léků pro děti (EMLc), které zahrnují mimo jiné důležité nové léky pro léčbu roztroušené sklerózy, rakoviny, infekčních onemocnění a kardiovaskulárních stavů. Cílem aktualizovaných seznamů modelů je usnadnit větší přístup k inovativním léčivým přípravkům, které vykazují jasné klinické přínosy. Tato léčba by mohla mít celosvětově velmi velký dopad na veřejné zdraví, aniž by ohrozila zdravotnické rozpočty nízkopříjmových a středně příjmových zemí.

8. Nejméně v 16 italských nemocnicích se podává pacientům s rakovinou nekvalitní lék, který není schválen k použití v zemích Evropské unie. Dovoz léků je ale legální. Mezera v národní a unijní lékové regulaci umožnila italským nemocnicím legálně dovážet lék Celginase. Používá se k léčbě lymfoblastické dětské leukémie, nejčastější formy rakoviny u dětí. Lék do Itálie proudí z Indie, kde se i vyrábí. Neví se ale, kolik pacientů s rakovinou se s jeho účinky seznámilo. Mnoho dávek léku je stále ještě v nemocnicích. Celginase využívá účinnou látku asparaginázu. Vyrábí se a je schválený v Indii a jeho cena je pouhým zlomkem ceny plnohodnotného léku. Lahvička stojí 13 eur ve srovnání s 2 500 eury za schválený lék. Publikované studie uvádějí, že lék nesplňuje ani minimální výrobní standardy a nesplňuje ani klinické nároky na léčbu rakoviny. Kancelář investigativní žurnalistiky [TBIJ], z jejichž závěrů Politico vychází, a American health news site [lék je v nabídce i v USA, pozn. red.] zjistily, že indické léky s účinnou látkou asparagináza, včetně Celginase, se od roku 2016 vyvezly do více než 90 zemí a ohrozily životy a zdraví asi 70 000 dětí na celém světě. Většina léků Celginase dovezená do Itálie pochází z Indie a do země přišla přes Švýcarsko. Švýcarské celní orgány sdělily, že nemají k dispozici údaje o těchto lécích. Italský lékový regulátor sdělil, že nenese žádnou odpovědnost za „účinnost a bezpečnost“ léků dovážených z neunijních zemí. A to ani těch léků, které neschválili unijní regulátoři. A jak uvedl její bývalý šéf Guido Rasi, EMA není schopna dozorovat dovoz neschválených léků z neunijních zemí.